Zařízení kanceláře: challenge accepted

Je pozoruhodné, jak zajímavé časy lze prožít při realizaci na první pohled banálního záměru. Tak například zařizování kanceláře, která nemá vypadat jako čekárna na magistrátu ani jako foyer bordelu, a nestát půl mega. Triviální, řeklo by se – co na tom může být?

clarkson

No, jak se ukazuje, má-li to k čemu vypadat, prdel to neni.

Český trh nábytku se dělí pouze na dva sektory:

1. Aušus. Převážná většina toho, co najde Google na dotaz “kancelářský nábytek” jsou eshopy s prezentací na úrovni roku 95 a nábytkem tak z přelomu 80. a 90. let – v Boratově kanceláři.

LaTavola1

Tož to bych nehroťál. Zamíříme tedy do vyššího segmentu.

2. Drahý aušus. V Praze sídlí několik překupníků designového nábytku, který je sice celkem pěkný, ale zato tak osminásobně předražený. Materiálově to neni o moc lepší, než IDEA, Kika a spol., je to stejná dřevotříska, jen lépe tvarovaná, navrhl to nějaký hrubě přeplacený hipster a kupují to akorát kosmetické salóny, ruskojazyční oligarchové do svých letních bytů a zastoupení italských realitních kanceláří, které si to neumí přepočítat na eura a navíc jim to platí centrála, takže kdo by si nedopřál.

LaTavola2

Myslíte si, že přehánim? Kéž bych byl schopen vymyslet aspoň z poloviny takové kecy, jaké je někdo schopen myslet smrtelně vážně.

Co zbývá? Pokud si nechci vybírat mezi křápy, drahými křápy a superdrahými polokřápy, vypadá to pravděpodobně na zakázkovou výrobu.

Přitom by stačilo vzít kus pěkného masivu, uhladit, nalakovat, přiznat dřevo i s nedokonalostmi a klidně za to vysolim slušný penís. Dobrý stůl vydrží napořád, a má-li se na něco koukat polovinu bdělého času, ať se na to aspoň koukat dá.

DSC_0673

Y U NO?

Jsem na pokraji sehnání syrového dříví a více či méně subkontraktované vlastnoruční výroby.

Takže čeští řemeslníci, tady máte inspiraci na výnosné živobytí. Česká truhlařina musí ale předtim setřást stejný nevkus, jaký z české kulinařiny vytřískávají Vaněk, Pohlreich a spol. Kdepa máme ty zlaté ručičky? Kulhající hospodářství nám může zachránit právě obroda řemesel. Kde jsou ti soukromí truhláři, vyrábějící po víkendech a večerech krásné věci? V době, kdy běžné spotřební zboží lítá po statisících kusů z pásů, je poptávka po kvalitní ruční práci s příběhem a charakterem obrovská, a lidi si za slušnou práci rádi zaplatí. Tenhle trend je na západě silně na vzestupu a já se těším, až dojde i k nám.

Jestli víte o něčem, kde se dá slušně zakázkově pořídit a nebude to zfušované ani za půl království, dejte v komentech vědět. Já jdu brousit hoblík. Kdybych už nikdy nic nenapsal, odnesly to prsty.

Stay tuned.

Read 5 comments

Leave a Reply

A prosvištíme si matematiku, abychom dokázali, že nejsme spambot (poděkujte Číňanům): *