Zdravoběda 1: jak skutečně zhubnout

Chcete zhubnout?

Všichni víme, že je třeba nejíst sladké, hranolky, nepít slazené nápoje, nelézt do fast foodů (které v ČR nejsou ani fast, ani foody), nepřecpávat se, nejíst na noc a tak podobně.

O nevýhodách triplmokaventimakiáta s šesti sty kaloriemi už se taky většinově ví.

V poslední době dokonce konečně provzlínává do obecného povědomí zjištění, že klíčové a obvykle dokonce rozhodující dietetické ultragigazlo jsou jednoduché karbohydráty v pečivu, bramborách, knedlících, těstovinách a podobně.

Bohužel v obecném povědomí ale stále ještě pluje pod vlajkou zdravé výživy celá řada prvotřídních fatmakerů. Problém už není ani tak, že by se nevědělo, co je ultranezdravé – ale že věci, které jsou jen tak nějak středně nezdravé, jsou považovány za zdravé.

Bez výjimky jsou to věci, které si může bez problému dovolit jíst člověk, který běhá 50 km týdně – ten si může dovolit ovšem i pizzu s nutellou. Při dostatečně intenzivním režimu cvičení na dietě skoro nezáleží – ale přátelé, nechci se vás dotknout, kdo z nás to má? Pro ty, kdo chtějí mít zdravá těla, a přitom na sobě nedřou dvě hodiny denně, je tu tento článek.

Intenzivní cvičenci pak mohou benefitovat též, protože dieta plus cvičení je vždycky lepší než jen jedno z toho. Komplementární statky.

Takže k těm stravovacím zlům považovaným – protože vydáváným – za zdravé. Jsou to především:

Celozrnné pečivo – trocha vlákniny navíc neznamená, že to není ingot škrobu, který pošle krevní cukr do stratosféry. Tmavé je lepší než světlé, ale marginálně, jako je nakopnutí do varlat bosou nohou lepší než obutou. Snad o něco méně špatné, ale zdaleka ne dobré.

Navíc je prakticky nemožné najít v českých samoobsluhách skutečně celozrnné pečivo – bývá to obyčejné bílé s trochou karamelového barviva a přisypaným zrním.

Vícezrnné je totéž, co bílé – jen je tam víc druhů mouky.

Nízkotučné cokoliv, typicky mléčné výrobky. Obsah tuku je z výživového hlediska prakticky šajsegál, což je jedna z těch neintuitivních epifanií při přecházení na skutečně zdravý jídelníček.

Ukázkové jsou kefírové nápoje a zákysy: sice minimum, nebo dokonce “0%” tuku, ale zato 400 kalorií v cukrech, proteinů dva gramy, a za deset minut hlad.

Typický příklad.

Druhý typický příklad.

Destilované čiré zlo.

Jediná skutečná výhoda zákysů, kefírů a syrovátek – “probiotické kultury”, tj. laktobacily – je k pořízení v čisté formě bez přidaných nevýhod.

“Fitness smůtís” se dělí na dvě základní kategorie – čerstvé a balené. Ty čerstvé, připravované typicky ve fitku na baru, patří napůl sem, napůl do pastí na střední třídu, protože stovka za vymačkanej pomrdanč s plátkem jabka je prvotřídní spotřebitelský arschfick. Ten odglukózovaný cvičenec na prahu ketózy si to na baru ve fitku rád dá, protože si tělo říká o cukry. Bohužel to je právě to, co je v tu chvíli třeba mu nedopřát, pokud se mají pálit rovníkové špíčky a ne disponibilní příjem.

K fitnesskultůře obecně: členství ve fitku je racionální byznysplán pro mařenu, jejíž jedinou světlou nadějí je, že se jí před třicítkou podaří narazit si svačináře místní buňky ODS na Praze 1, který jí koupí řadovku za městem a X6ku, s kterou bude moci nedávat přednost tramvajím, ucpávat Jižní Spojku a najíždět do důchodců na Karláku.

Ta do fitka chodí především exhibovat, doufat že tam přijde Leoš Mareš a navazovat sociální entente. Cvičení je průvodní bonus. Totéž platí pro plešatého vyhazovače, který tam chodí čekat, až mařeně s blížící se třicítkou klesnou nároky.

Pokud jde ale někomu skutečně o zdraví, fyzičku a figuru, může si ušetřit 1000+ kč měsíčně a prostě jíst jako člověk a rozumně se hejbat – a třeba i ostře. Doma, v lese i v parku se dá dočista vypustit duše. Trenažéry NASA a zumbajógický bikramkickbox k tomu ovšem nikdo nepotřebuje.

Když se Sáblíková vymakala na mnohonásobné olympijské zlato na rybníku, běžný středostavovský sedavý Čech na zhubnutí a zformování figury hightech mučírnu taky nepotřebuje. V konkrétních případech, jako třeba když se tam občerstvuje, mu v tom dokonce může překážet.

Fitnesscentra mají byznys založený na módních záchvěvech, majících prodat iluzi zkratky a nahraditelnosti dřiny barevným náčiním. Takže jednou provždy:

Žádné.

zkratky.

nejsou.

Balené hotové fitness koktejly jsou pak prostě pytel gumových medvídků nebo tabulka čokolády s přisypaným taurinem, argininem a lecitinem, které rekreační cvičenec potřebuje asi jako plch urychlovač částic, a obrázkem svalovce.

Cézarsalát přelitý tisícem kalorií v dresinku.

Závislost na jednoduchých cukrech a blbých tucích je vyloženě fyzická a tělo je vynalézavé, když se má ojebat, a v dlouhodobém horizontu si krátit trvanlivost. Těch tlouštíků, kteří si dají hrstičku zeleniny a nalijí si na ni ztuženou omáčku Tisíc Medovo-Balzamiko-Majonézových Ostrovů made in oddělení krakování lehkých uhlovodíků Spolany Neratovice (a udělali by líp, kdyby sežrali řízek) a díví se, že nehubnou, je plno(štíhlo).

A když jsou tam ještě nasypané křupavé krutonky, čili krajíc chleba plus Vegetol, arciť věru pravím, prachsprostá nakrájená topinka, nemá to se správnou výživou společného už vůbec nic.

Pečené müsli, obecně většina snídaňových cereálií. Je to normální cukrovinka, dieteticky srovnatelné s koblihou. Jo, pečené müsli s ovocem, oříšky a čokoládou je čvachtavější, než suché syrové ovesné vločky – které jsou jediná skutečně zdravá snídaňová cereálie. A právě proto jsou čvachtavé i zadnice lidí, kteří to snídají. Kupodivu napsat na obal “FITNESS!” a namalovat tam štíhlou ženskou siluetu nikterak netransmutuje ošklivý, zlý, nepěkná věc v krabici.

musli
Fskutečnosťy:
musli2
Na obalu pak nevyhnutelně potkáme tohle:
porce
Výživové informace na boku balení vypadají letmým pohledem celkem dobře, ba vyrovnaně – dokud si nevšimneme, že uváděná velikost porce by nestačila ani nemluvněti, a že aby se najedl osmdesátikilový člověk, musel by si dát těch porcí osmnáct, čímž se však jednou miskou zrní ocitá na polovině doporučeného denního kalorického příjmu. A propos, k snídani je lepší jíst proteiny – míchaná vajíčka se slaninou (!) jsou mnohonásobně zdravější, než “Fitness Cereálie”.
Pečené rýžové zlo. To je taková ta intuitivní dedukce, že když jsou dobré věci nezdravé, musí to znamenat, že čim to bude hnusnější, tím to bude zdravější. Pečené rýžové koláčky mají tu smutnou výsadu, že jsou unikátně hnusné i unikátně nezdravé. Sice je to z větší části vzduch, ale to ostatní jsou jednoduché škroby. Glykemický index a kalorie na váhu jako nutella.

kim

Ovoce – všeho s mírou. Ovoce je pochopitelně v malých množstvích zdravé, nicméně opět pozor na cukry. Ovoce je defacto dezert s vyšším obsahem vitamínů, než Créme Brulée, ale to je tak všecko.

Džusy. Minimálně, pokud vůbec. Vražedný obsah cukrů.

Sportovní drinky – lídr v oboru, Gatorade, má na porci jen 25 kalorií. Bohužel je ale v té půllitrové lahvi porcí pět (sic!), takže kdo si to dal po fitku, mohl stejně tak zůstat doma.

Půllitrovka sportovního nápoje tohoto typu vymaže více než kilometr běhu, nebo půl hodiny na kole, nebo kaloricky (nepočítám vydřený růst svalů) celý večer anaerobního cvičení. Ty elektrolyty a kdovíco pochopitelně běžný smrtelník při rekreačním cvičení vůbec doplňovat nepotřebuje – a nechlemtali by to ani čutálisti při zápasech, kdyby to neměli ve smlouvě.

Při normálním cvičení pít vodu.

Při extrémních záhulech, jako jsou maratony, pak platí:

Nejlepší ionťák je pivo.

Nejlepší zdroj elektrolytů je banán.

Gastroneřád

Profesionální neutralizér cvičení.

Ledové čaje jsou prostě limonády s bylinnou příchutí. Ty, které jsou nějak skutečně čajové a zdravé, se poznají tak, že vám pravděpodobně nebudou chutnat, protože v nich neni patnáct deka sacharózy.

Profesionální tip: si uvařte a vychlaďte čaj doma.

Evernote-Camera-Roll-20140617-205700

Fskutečnosťy:
théfanta

Třtinový cukr. Podobně jako tmavé pečivo je sice asi o tisícinu procenta lepší, než rafinovaný bílý, ale furt je to cukr. To svádí povahy na hubnutí aspirující, ale zároveň nenapravitelné a rozmlsané, a tedy ke skutečně účinným opatřením zdráhavé, aby provedly kosmetickou a nepodstatnou změnu jídelníčku a nabyly tím falešného dojmu, že pro sebe něco dělají. Je velikou chybou říct si “třtinovej nevadí” a sladit jako divous. Mít morový vřed v nose je pořád lepší, než na varleti, ale furt je to morový vřed.

(Citlivější povahy přenesou přes srdce sugestivní obraz, ale šoková terapie je vposledku pro dobro čtenářovo, neboť na trvalou změnu stravovacích či jakýchkoliv jiných hluboce zakořeněných návyků lehčí přesvědčovací kalibry, jako racionální argumenty a vlídná domluva, nestačí. Kdyby stačily, bylo by na světě táááák krásně.)

Co naopak překvapivě neva:

Tuky (ty správné, většinou):

Z tuků se prakticky netloustne. To proto, že tuky jsou složitější, pro metabolismus obtížně zpracovatelné molekuly, takže si tělo vezme víceméně jen tolik, kolik potřebuje.

Karbohydráty, škroby, cukry, jsou naopak metabolizovány snadno, a prakticky celý jejich kalorický obsah přechází rychle do krve, a odtud – co se nevypotí dokud to obíhá tělem – na zadnici, stehna, boky a pupíčka.

Strava bohatá na tuky znamená mastnou stolici, strava bohatá na karbohydráty znamená prdel viditelnou z oběžné dráhy.

Navíc strava má dlouhodobé účinky na hladiny hormonů, a ukazuje se, že i dlouhodobý balanc metabolismu – tělo si zvykne přednostně využívat ten zdroj energie, který používá nejobvykleji. Tuky ve stravě tak znamenají, že tělo začne při cvičení či hladovce pálit tuky dřív, a ve výhodnějším poměru k ostatním typům zásob (typicky svalovině).

Plnotučné mléčné výrobky. Plnotučné neslazené vadí mnohem míň, než odtučněné cukernaté.

Maso nevadí vůbec.

Víno (s mírou). Do čtyř deci denně přínosy jednoznačně a suverénně převažují nad jakýmikoliv potenciálními nevýhodami, včetně těch 100kcal na sklenku.

Q: Zbyhněve, ukaž sixpack nebo neser!

A: Jsem na horní hranici “normálu” a od lehké nadváhy mě dělí dva nezodpovědně přidané lívance. Od sixpacku pár měsíců řehole, a předevšim vypuštění lahve až dvou vína denně (1000 kcal +) z jídelníčku, což tedy good luck.

Na to, že sedím celé dny na gluteích a sotva se hnu, chlastaje při tom, lze mou ještě stále přijatelnou figuru považovat za excelentní vysvědčení uvedených doporučení.

Q: WFT, máš celkem brutální tématickej záběr, tady vod politiky přes byznys a jazykozpyt ke žrádlu?

A: Tady zachraňuju ve skutečnosti republiku. Při rostoucích nákladech na zdravotní péči je jedinou možností odvrácení státního bankrotu masivní a zevrubná prevence skrze rozumnou výživu a pohyb.

Že je to lepší zejména pro každého individuálně je evidentní. Celospolečenské výhody jsou příjemný bonus, stejně jako ty ve středním dosahu, například že se nám lépe kouká na zadnice ostatních, když jsou tyto foremnější.

Navíc tím poskytuji svým čtenářům jistou konkurenční a reprodukční výhodu, díky čemuž časem v národě převládnou a zvolí mě za galaktického prezidenta (Kníže Zbyhněv je akceptabilní titul).

mr-burns-evil-laugh

Příloha o přílohách:
Je třeba si uvědomit, proč přílohy vůbec vznikly. V šerém dávnověku (tj. ještě za první republiky) bylo maso poměrně vzácné (zeptejte se prababiček – řeknou vám, že bylo tak v neděli), a jistě ho nebylo dost pro všechny – a už vůbec ne na denní spotřebu 4000 kalorií při práci na poli či v kamenolomu. Aby se tedy člověk nadláb a nepad, a aby se najedla i čeládka, futrovalo se knedlíkem, chlebem, bramborama a podobnými senso stricto vycpávkami (!).

Návyky zůstaly, a vycpávky nejen české kuchyni dominují. Jenomže spotřeba energie dnešních sedavých budulínků je poloviční.

Ergo celonárodní celulitída.

Příloha o potravinové pyjramidě:

food-pyramid-2akwBonus: Zoidberg 

Full diskloužr(out): autor v době psaní žral banánový koláč. S drobenkou!

Při korektuře pak pizzu. S vínem.

Asi bude potřeba dát si zase maraton.

Read 88 comments

  1. Vynikající článek! Zbyhněv se nám dal z osvěty ekonomické na osvětu gastronomickou a máme tu po pastech na střední třídu nového adepta na nejlepší článek. Skvělý hlášky, klidně bych četl dál. Kdysi jsem znal jednoho trenéra ve fitku, kterej prosazoval metody, kdy člověk jí jen jednou denně a nacpe do sebe potřebnejch 2000+ kalorií během cca. půl hodiny. Zdůvodňoval to tim, že lidi v pravěku jedli taky jen jednou denně, tudíž že je to přirozený. Já jsem mu říkal, že lidi v tý době byli starci v pětadvaceti a umírali po třicítce, navíc v tý době už neměli ani svý zuby po kurdějích. No on mi to nevěřil.. Zajímal by mě názor knížete Zbyhněva na tyhle experimentální diety typu “Pračlověk jeskynní”, “Dieta Justina Timberlaeka”, “Dieta Bijoncej = 30 dní nežrat”…. To jen tak, kdyby měl někdy pissavou náladu.. :-)

    • Však on Zbyhněv k té pračlověčí stravě tímto článkem v zásadě směřuje. Trenér měl vesměs pravdu a ty jsi ji neměl, protože předci se dožívali téměř šedesáti let, když se jim podařilo přežít prvních patnáct let života a s tím spojené nástrahy (průjmy, úrazy, otravy, aj.), což s ohledem na absenci dnešních vědomostí, očkování a lékařské péče není vůbec málo. Každopádně případný článek si rád přečtu :)

    • tak co tady zbyhněv popsal je paleo dieta v kostce, čili předpokládám, že tu na černý listině nemá :) na druhou stranu na ostatních jmenovanýc by si mohl dobře a s vtipem smlsnout a my osvícení se u toho dobře pobavit, jako u tohohle článku :))

    • Jen obrovsky hnidopisska poznamka: to s tim vekem lidi v minulosti neni vubec pravda, prumerny vek byl sice skutecne o dekady nizsi, nez je dnes – ale ne protoze by lide umirali v petadvaceti, ale protoze jich mnoho umiralo v detstvi ci dokonce po narozeni. “Petadvacetilety starec” byl prakticky po celou dobu lidske historie clovek na vrcholu zivota.

    • Máte v tom, MČ, pěkný chaos. Splývají vám starověké zemědělské společnosti s pravěkými lovecko-sběračskými. společnostmi, přitom šlo o úplně jiné situace.

      Lidi moderního typu (Homo sapiens sapiens) v pravěku nebyli ve 25 letech starci, to je nesmysl. Maximální délka lidského života je dána +- geneticky a za posledních pár desítek tisíc let se nejspíš vůbec nezměnila. Samozřejmě měli pravěcí lidé větší opotřebení kloubů (když chodíte 50-100 km denně naboso, tak se to pozná), a ženy byly ztahané častými porody, ale z hlediska kondice na tom byli převážně skvěle. I na kostrách je to znát, dodneška např. moderní obyvatelé Řecka na průměrnou výšku nedotáhli svoje neolitické předchůdce(!)

      Ztráta zubů u lovců taky moc nehrozila, leda na severu, kde se hodně sušilo maso (pemikan) – je tvrdý. Zubní kaz a kurděje se rozšířily až zároveň se zemědělstvím, z jednostranné stravy (chleba, chleba a nic jiného).

      Průměrný věk dožití byl možná 30 let, ale hrají v tom roli dva faktory, co mají jen málo společného se stravou. Jednak poměrně vysoká dětská úmrtnost včetně úmyslné infanticidy (lovcova žena se nemůže starat o víc než dvě děti naráz, když je tlupa neustále v pohybu – tudíž nechtěně narozené dítě bylo občas hozeno vlkům), jednak dost vysoká vražednost. Dodneška mají kmenoví příslušníci v džungli tak 50% pravděpodobnost, že skončí se šípem v zádech.

      Některé indiánské kmeny v Kanadě přešly na “moderní způsob života a stravy” během posledních 30 let, a je to dost drastický pohled. Z atletických zdravých lidí se staly vesnice obézních diabetiků-alkoholiků, a to často během velmi krátké doby.

      • Maximální délka života a genetika, asi to myslíte dobře, ale formulace.

        Max. délka “dána” neni. To je věc, která s přirozenou selekcí téměř (až na užitečnost prarodičů pro přežití dítěte) neinteraguje.

        Délku života geny nedeterminují (sic), jen nějakou “rychlost přirozeného úpadku”. To se sice eventuelně nakupí, a někdy mezi padesátkou a stovkou napnelismus přeroste v rupnelismus a rozvine se kardiovaskulární průser nebo karcinom, protože na ten věk už ta biochemická mašina nemá ovladače a defragmentovat kumulativní poškození a chyby v transkripci zatím neumíme (ale Aubrey de Grey!), ale statisíce let se prakticky nestalo, aby se někdo dožil věku, kdy by to pro něj začalo být aktuální.

        Skutečnost je taková, že se holt po odstranění úmrtí na predaci, vraždy a infekční nemoci dožíváme věků, které jsou historicky anomální (zaplať Pánbůh, sluší se dodat). Prostě na to nejsme přirozeně stavění.

        Jsme stavění na to se někdy kolem dvacítky rozmnožit, odchovat, a pak nás statisticky nevyhnutelně něco hryzne do krku ve křoví. Cokoliv nad třicet je bonus.

        Je to jemný rozdíl, ale rozdíl tam je.

        V genech není “tenhle vypelichaný hominid se bude dožívat tak nějak osmdesáti”. V genech je “tenhle hominid dozraje v patnácti, pak musí ještě chvilku fungovat, aby mu přežily děcka, a dál to nemá cenu řešit, protože ho stejně něco sežere”.

        To, co nastává potom, není důsledek programování, ale důsledek absence programování. (vykřičník vykřičník vykřičník)

        Délka lidského života není produktem selekce, nýbrž jejím nahodilým vedlejším produktem. Což je právě ta nosná challenge geriatrie, která se s kumulujícím se buněčným poškozením v podstatě pokouší co nejdéle pást kočky, aniž by se rozutekly po světě širém vůkol.

  2. Já běhám a cvičím (jógu — viz dále), ne proto abych zhubl, ale proto, že mě to baví. Snahu hubnout považuji za projev marnivosti a povrchnosti.

    Jógu nepovažuji za změněnou ve vlastní opak. Autor buďto narazil na špatného učitele, nebo píše, aniž by sám měl s věcí jakoukoliv osobní zkušenost.

  3. Perfektní článek. POzoruji kolem sebe nárůst trendu budeme jíst celozrně a pak půjdem do fitka.
    Doplnil bych jenom jednu věc – nezbavovat se zbytečně přirozeného pohybu. Chůze do práce či do ochodu , chůze do schodů, sekání trávy kosou, štípání, …. Zaplatíme hříšné peníze za vě, která nám vezme část fyzické aktivity a pak to zoufale doháníme.

  4. Vtipné, zajímalo by mě kolik je autorovi let. Jestli s tímto přístupem přežije padesát tak smekám.
    Ale dobře, spousta věcí je i pravda, lepší jíst přírodní věci než náhražky. Jenom se mi zdá, že autor trošku víc směřuje k paleo a taky k nízkosacharidové dietě a líčí tak na sebe a svoje vnitřní orgány velkou past

  5. clanek o stredni tride a utraceni dobry. s vyzivou jste ale uz jako laik zabrousil na docela tenky led…
    s temi sacharidy a tuky to je podle me uplne naopak. cukry se zmetabolozuji velmi rychle, vetsina se proste spali na ATP, do zasob jich pri beznem prijmu moc nejde. naopak tuky se vyrazne ukladaji do zasob. obezita a potazmo s ni spojeny metabolicky syndrom je mimo jine definovan prave zvysenou hladinou triacylglycerolu, diabetem druheho typu, ktery ale se ale konzumaci zvyseneho mnozstvi cukru nesouvisi (minimalne to nebylo dokazano a vetsina serioznich vedeckych teorii priklada hlavni vyznam tukum, obezite).
    takze bych to zcela otocil – cukry primerene ok. tuky a zivocisne obzvlast omezit. maso nevadi, kdyz neni moc tucne…

    • No, to představujete víceméně ten dosavadní konsensus, proti kterému velmi veřejně včetně slyšení před Kongresem vystupoval už před několika desetiletími Atkins.

      Což je zároveň tentýž výživový konsensus, který v západním světě předsedá bezprecedentní epidemii obezity.

      Nakolik je mi známo, nízkokarbohydrátové diety se začínají celkem uchytávat, a z osobní zkušenosti mohu říct, že z jednoho prostého důvodu.

      Fungují.

      Kdybychom se tu bavili o mýtu a logu, optimální úrovni zdanění či Bytí a čase, mohli bychom si citovat, argumentovat a konstruovat do zemdlení.

      Diety mají tu výhodu, že se poznají po ovoci a neokecá se to.

      • nizkokarbohydratove diety byly ‘hitem’ uz pred vic jak 10 lety.
        nemyslim si, ze epidemie obezity je vyvolana soucasnym vyzivovym konsensem odborniku. stejne tak lze rict, ze funguji i jine diety, napriklad obecne doporucovana stredomorska dieta; neboli “mene zrat a vic se hybat” a neztloustnu. otazkou je, zdali se tema doporucenima nekdo ridi… v tom je snad compliance s ‘Atkinsnem’ lepsi.
        dalsi zadouci nebo nezadouci dopady na zdravi jsou predmetem ruznych studii, ktere asi nema smysl tu moc rozebirat.

        • Ten pohyb je základní, ale, a tohle si skoro říká o krátký samostatný článek, co do průchodnosti odhodlání cvičit jsme všichni víceméně oběti genetické rulety.

          Někdo uběhne 20km a vyplaví mu to tolik endorfinů, že domu dokluše s hihňáním a ve stavu na pomezí pláče a orgasmu.

          Někdo uběhne 20km a má z toho akorát bolavý nohy.

          Říká se, že to je o vůli, ale vůle je v tomto kontextu velikej bullshit.

          Jsme oběti neurochemických odměn, které jsou z velké části přednastaveny geneticky.

          Při dostatku pohybu dieta skoro neni téma. Ale většina lidí ten jídelníček nějak hlídat potřebuje.

          U diety složené z libovolného množství zeleniny, masa dle chuti, sem tam vodního tvora a pro chuť hrsti oříšků či kusu ovoce jsem zatim nezpozoroval žádné nepříjemné následky. Je možné, že si tim dlouhodobě zadělávám, i když nevim nač – diabetes jistě ne, a osrdí potenciálně ohrožené tuky si profoukávám během – a studie se různí, a prase aby se v tom vyznalo. Osobní zkušenost je taková, že při vypuštění škrobovitých příloh z jídelníčku hubnu (nebo aspoň netloustnu), cítím se lépe (v rodině je alergie na lepek, možná mám nějakou lehkou variantu taky, i když jsem na 90% přesvědčen, že módní “gluten insensitivity” je pavědecký bullshit) a mám víc energie.

          Nedávná kompletní preventivní prohlídka s velmi nadstandardními krevními testy dopadla (k mému velkému překvapení) na výbornou.

          To vše je “anekdotální” důkaz, tj. osobní zkušenost, což neni statistický vzorek, ani to nenahrazuje systematickou vědu. Jenomže metabolismus je tak složitý, a věda o výživě tak rozhádaná, že mi nic jiného než poslouchat vlastní pajšl a osobní zkušenost nezbývá.

          Btw středomořská dieta – na olivový olej nedám dopustit.

          • to zni docela rozumne, jak se stravujete. jenom ve clanku neni treba o blahodarne zelenine skoro ani slovo.
            zapekane muesli s nahrazkou cokolady nebude to prave k snidani, ale nemyslim si, ze michana vajicka se slaninou by byla ta spravna nahrada. co obycejna ovesna kase s ovocem – ikdyz to se vam asi zas nehodi do toho ‘low-carb’ menu.
            olivovy olej je urcite fajn. na druhou stranu jde taky trochu o medialni masaz a, vasimi slovy, o past na stredni tridu (co by cela jizni evropa s temi olivami delala). napriklad nas repkovy olej je co do obsahu MK hodnotnejsi…

          • ” i když jsem na 90% přesvědčen, že módní “gluten insensitivity” je pavědecký bullshit”

            No tak já znám jednoho velkopodnikatele s veterinárními léčivy (firma roztažená přes půl Eurasie), a ten tvrdí, že jedny z nejlepších kšeftů jsou dneska s léky na srovnání zažívání, zejména pro krávy. A že je to dáno tím, že ani hospodářská zvířata už moderní zrní nejsou schopna pořádně strávit a neprospívají. A to jsou přitom biologicky býložravci, ne všežravci jako člověk.

            Přitom je vcelku patrné, že zvířata nečtou alternativní časopisy a nechytají se pseudovědeckých bullshitů.

            On se údajně obsah lepku v komerčně pěstovaných obilovinách různým křížením za posledních 50 let tak zvýšil, že už jsou to skoro jiné rostlinné druhy.

            To je natolik závažná změna, že je možné, že budeme mít epidemii přecitlivělosti na lepek stejně, jako máme epidemii obezity nebo rakoviny plic. Oboje bylo před 100 lety ještě extrémní vzácnost.

          • Také dnes čtu knihu z které je tato stať .Je hodně zajímavá a z vlastní zkušenosti mohu říci,že hodně z toho funguje!! (aniž bych ji dříve četla)Shodila jsem za rok 21kg a bez cvičení.Nechtěla jsem to moc rychle,není mi 20 a měla strach z převislé kůže :-DD .Na mne fungovalo jedno a to z počátku cca 2 měsíce žádné jednoduché cukry!!! A to jsem nebyla nějak důsledná.Nesladila jsem nic(pro mne peklo hořká káva,ale už je hej ),minimum ovoce a když tak dopoledne,pítí vody,žádné sladké pečivo.Šlo to úplně samo a jen jsem chodila se psem.No nemám sedavé zaměstnání,ale tam změna nebyla.Po této době(asi se stalo něco s metabolizmem či co ) jsem opět zařadila nějaké ovoce a snídám převážně ovesné vločky.Jinak jím častěji max po 3 hod a nepřejídám se.Zdá se mi,že jím pořád,žádný hlad,nejsem unavená,cítím se skvěle !!Jelikož chci ještě pár kil shodit,krom kola na kterém jsem ujela letos cca 700km během cca 5 měsíců,chci cvičit s kettlebellem pro získání síly a vytrvalosti.Nikdy jsem nedržela dposud žádnou z diet.Jím na co mám chuť i dorty.jen sladké dopoledne pokud možno a přiměřeně.Váha dolu jde pomalu sama. Mé hodnocení je,že výrazné omezené cukrů vede k likvidaci tuků.V mém případě tedy.A jím co chci a vše.Navíc jsem plná energie.

  6. Baví, mě když tu někdo řekne, že autor je paleo nebo k tomu směřuje. Já si jen myslím, že se autor dělá ze všeho a ze všech prdel. A způsob, jakým to dělá, je geniální.
    Díky, za velmi vtipný článek

  7. Ted uz chybi jenom clanek o tom, jak se stat “pravym” muzem – v dobe neexistujicich/nefunkcnich octu v rodine docela aktualni – a z celeho internetu mi bude stacit cist pouze tento blog… 😉

  8. Skvělé shrnuto něco, na co jsem cca před rokem přišel četbou různých zdrojů (které už si nepamatuju). Díky. Jenom bych k tomu chtěl zdroje. Prostě něco, co bych mohl müslizroutovi ukázat a jemu by sklaplo. – Prostě nějaké ty články od “britských vědců”, “amerických vědců”, “brněnských vědců”, co jich jsou plné novinky a co prozkoumali a vyzkoumali úplně všechno.

  9. Tvl to abych nejedla a nepila pomalu nic 😀 nakupovat budu asi na zahrádce či kde… 😀 což nemění nic na tom, že obdivuju toho, kdo si dal s tímto článkem takovou práci :) (y)

  10. moc pěkně napsáno, taky si myslím, že je třeba hlavně používat svůj obsah vlastní makovice……. zvláště, když okolo sebe vidíme, kolik filutů vytvoří problém z normální provozní potíže ( nechtěné nabírání váhy) a jmenují se do pozice jediného možného řešitele… samozřejmě za vhodný honorář…..

  11. Super shrnutí toho, k čemu jsem se zkušenostma taky prokousal. Jenom bych přidal další tradiční mýtus o tom, že ráno potřebujeme celozrnné sacharidy k tomu, abychom nastartovali metabolismus a rychleji spalovali… Na co potřebujeme startovat metabolismus? Akorat na to, abychom mohli dodávat později víc a víc cukrů a aby si hladina krevního cukru přes den pořádně zaskotačila (nemluvím o sportovcích, kde se krátkodobě může rychlejší spalování hodit) . Není lepší jíst efektivnější potraviny, které spotřebováváme déle a tak, jak si tělo potřebuje? Třeba ty tuky? Za mě jo.

  12. Ještě se sluší dodat, že tahle “dieta” dává smysl z hlediska homo sapiens jako druhu. Zemědělská revoluce, která umožňuje z relativně malých ploch pole zakrmit masy, se stala před pár minutami – evolučně vzato. Prostě na trávení chleba (a soli, tu tam nějak postrádám) není naše tělo stavěné. Zelenina, maso, ba i pečení tu byly o dost dýl.

  13. Prej nezbývá skoro nic 😀 😀 😀 😀 to je jen vidět jak jsou lidi omezení bez snahy o rozheld , místo aby šli hledat co ještě neznají tak napíšou že už toho moc nezbývá protože … já to vlastně ani nechápu proč , jen mi to příjde velmi komické 😀 😀 😀 Můj svět guláše a utopenců 😀 😀 😀 xD xD achjo achjo jinak dobrej článek :) dost pravdivej , fandim Vám tlustoši ,až budete fit (ale to moc bolí vy liný…..ubrečený, sebeklamající, plná huba výmluv, sebelitující poznáváme se?) třeba oceníte i chut jídla a ne jen množství a třeba přestane být cílem vašeho života pořát něco slaného nebo sladkého cpát do huby aby ten bachor byl pořád nafučený!

  14. Ono to není jen o stravě.
    Svinstvo je stres. Hladový břicho je stres jako hrom. Hlad je převlečená žízeň. Takže hodně pít. Vodu, ale ne ledajakou. Měla by mít pH mezi 8,0 až 9,0. Aspoň 3 litry denně, spíš ještě víc. Taková voda z kouhoutku nikde neteče. Bez koupě filtru to nepůjde – nejsem PR přes filtry, jen to mám osobně vyzkoušený. Má to chybičku, při tomhle množství vody je nutné do bachoru občas poslat pilulkový minerály.
    Ty pneumatiky, co lidi mívaj kolem rovníku, nejsou čistý sádlo. Jsou to v sádle rozpuštěný svinstva, který trávicí soustrojí nestrávilo, takže je tam uložilo. A zásaditá voda to pomáhá z těla vyplavit.
    Baštit jenom jednoduchý jídla, zásadně nemíchat flákotu s cereálijema, s tím si bachor najednou neporadí.
    Osobně nesnídám, jím jen dvě pořádný jídla denně. Když dost piju, ráno hlad nemám.
    Co je to fítko :-)

  15. 50 km/týden to je pro prumerného bezce cca. 4-6h/týden, to myslím, že by nemusel být problém pro vetšinu z nás … nejhorší je lenost, radši budeme číst podobný články, ládovat se zrním a nic nedelat namísto jedení všeho za cenu krátkého, ale pravidelného pohybu :(

    • Už jsem to tu psal jinému čtenáři, co se týče pohybu, je “lenost” a “vůle” víceméně ex post facto pokus o vysvětlení výsledků genetické loterie.

      Někdo uběhne 20 km a vyplaví mu to tolik endorfinů, že domu dohupká s úsměvem od ucha k uchu a slzami štěstí v očích.

      Někdo uběhne 20 km a má z toho akorát bolavý nohy.

      Ten druhý se k tomu může dokopat, ale pokud nemá silnou vnější motivaci (jako třeba fešnou běžkyňku), nevydrží u toho. Vůle je omezený zdroj. (link) Ten prvý má implicitní odměnu a prakticky mimořádně zdravý “drogový návyk” přímo ve věci jako takové, a bude běhat, i kdyby čert na koze rajtoval.

  16. Sádla se škvarkama a čerstvého chleba se odmítám vzdát! Dietu žádnout nedržím, na balkóně si pěstuji salát, rajčata, bylinky a jím častěji a menší porce. A dle toho úžasného výmslu BMI se pohybuji na hranici podvýživy 😀 Článek mě v každém případě pobavil a náhražky se mi povedlo vymýtit z jídelníčku. A pokud jsem to dobře pochopila při paleo dietě by se mělo jíst jen to, co tenkrát rostlo na našem území, ne?

    • To co navrhuji není paleo, protože jsou tam mléčné výrobky.

      S logikou “jen co u nás rostlo” vidím celou řadu problémů, a jestli tohle někdo tvrdí, už je to přepísknutí racionální myšlenky (nežrat na co nejsme evolučně vybaveni) do třeštivého šarlatánství. Předně:

      1. Co u nás tehdy rostlo se úplně neví.

      2. Z toho, co tu rostlo, už velká část vyhynula.

      3. Moc tu toho nerostlo, protože byla doba ledová.

      4. Jedlé rostliny tehdy jsou geneticky úplně jiné, než “tytéž” jedlé rostliny dnes po tisícich let šlechtění (srov. planá a šlechtěná jablka), dost na to, aby na tom nezáleželo.

      5. Předevšim ale, a fyzicky mě bolí, že přes tohle je někdo schopen takovou věc vyslovit: NIKDO není geneticky Dolnověstoničan. Každý, kdo u nás teď žije, má předky z různých koutů zeměkoule. Mezi paelolitickými obyvateli Evropy ovšem, a to je legrace, prakticky nikdo (a jestli, tak stopově).

      Populace paleolitických kmenů v Evropě byla totiž dokonale zdecimována a pohlcena indoevropskou invazí na přelomu neolitu a doby bronzové. Do historické doby tu zbylo pár enkláv, jako (pravděpodobně) Etruskové (vyhubeni/asimilováni) a (určitě) Baskové.

      S paleolitickou populací Evropy nemáme prakticky nic společného.

      Pokud tedy takovéhle blbopaleo, tak hurá zjišťovat, co rostlo před deseti tisíci lety na Kavkaze a v Íránu, odkud naši předkové přišli. (Blbé je, že nevíme, odkud přišli tam).

      Ostatně, není to evolučně tak dlouho, co jsme všichni běhali po Serengeti. Mimo Afriku jsme chvilku.

      6. A pak se tudy přehnali Hunové a Mongolové, kteří si od znásilňování dali jen občas pauzičku na vraždění, a v posledních stoletích začalo být celkem běžné křížit se s polovinou planety.

      Takže: “lokální paleo” je pavěda. Neexistuje žádný známý metabolický mechanismus, kterým by mohlo záležet na tom, jestli člověk jí jabko nebo avokádo. To zaprvé. A zadruhé, i kdyby existoval, pak stejnak vše výše uvedené. Nejsme místní, a všichni jsme megamix.

      Když někomu nedělá dobře mlíko, tak ať ho nepije. Když někomu nedělá dobře zrní, ať ho nejí. Když někdo chce hubnout, ať ho taky nejí.

      Jak prosté, milý Watsone.

  17. Po prokousání se svérázným jazykovým stylem souhlasím. Má to hlavu, patu a logiku. Jen bych prosila vysvětlit některé zřejmě krajové výrazy: šajsegál, epifanie, triplmokaventimakiátum a arschfick (egál a arsch sice vím co je, ale toto je pro mně nové spojení a nechce se mi to hledat).
    No, když už: trochu bych omezila slovní hrátky, je toho moc a je to na úkor srozumitelnosti (omáčka Tisíc Medovo-Balzamiko-Majonézových Ostrovů made in oddělení krakování lehkých uhlovodíků Spolany Neratovice). Není čas přemýšlet, co tím chtěl básník říct.
    No a slovo pomrdanč je absolutní lapsus, který lze odpustit jen senilnímu staříkovi, který píše do novinek a nešetří výrazy, jako je Kraďousek, kradforma … takže autore, zvaž:)
    I tak palec nahoru v úhlu jistě 80 stupňů:)

    • Co Čech, to kritik 😉

      Pokud se tyto výrazy někde nepoužívají, o čemž pochybuji:

      Scheissegal = úplně jedno.

      Epifanie = běžně užívané slovo z řečtiny, znamenající náhlé prozření, a laskává čtenářka si mohla dohledat. (“Nechce se mi hledat”, ale no tak, co to je za outsourcing?)

      Triplmokaventimakiáto = Starbucks. (Triple mocha venti macchiato)

      Arsch fick = jebání do zadku, v tomto kontextu nedobrovolné, ve smyslu bolestivého znásilnění. Máme obraz?

      Pomrdanč je z Červeného trpaslíka.

      Shrnutím, kdybych měl měnit sloh pokaždé, když někdo nezná nějaké slovo, nebo nechytá nějakou kulturní referenci, psal bych akorát tak o mašinkách a štěňátkách, popř. třídním boji. Z podstaty je to psané pro obecenstvo s mozkem. Pokud někomu styl nesedí, není nucen to číst.

      • Považuji se za člověka s mozkem, německými výrazy mne taky nezaskočíte, ale srozumitelnost jakéhokoliv textu se dá tímto stylem dost zhoršit. Mozek špatně dělá dvě věci naráz, a čím těžší je “parsování” (informaticky řečeno) vstupu, tím méně procesorového času zbývá na analýzu obsahu.

        Samozřejmě lze poslat otravného čtenáře do Paďous s tím, že když se mu nelíbí, není povinen to číst. Je to ale škoda. Ta připomínka měla v sobě ale reálné jádro. Sloh se nijak neliší od zpěvu, malování nebo jiného kumštu – i když se člověk narodí s talentem, stále ještě může dost pracovat na jeho zlepšení. A přitom zlepšením formy nijak neutrpí zamýšlený obsah.

        • Jenomže dvě stížnosti na nestravitelnost novotvarů ze 70 000 přečtení článku (yep) by prostě bylo sebevražedné považovat za cokoliv jiného, než statistický šum. To je skutečně o softwaru čtenáře.

          Snaha potěšit všechny je zaručeným receptem na fail. Má-li se něco opravdu ujmout, nutně to bude rozdělovat a pár lidem se to nebude líbit. Je to sice škoda, ale tak to funguje.

          Na kreativní práci s jazykem je založena valná část českého humoru, a i na Opráski se posílají stížnosti (…) a Cimrmani taky nejsou pro každého. Nevýhodou je, že to holt některé lidi (pravděpodobně rigidněji založené, kterým to přijde anarchické nebo na to nejsou zvyklí a pomalu se jim to zpracovává) hladí proti srsti.

          Tak či onak blogovací populismus nebude. Sry.

  18. Můj otec má za sebou dvě rakoviny, mozkovou příhodu, půl roku ležení se zlomeninou a pár dalších drobností. Nedávno se konečně zas dostal do formy a začíná vážit k metráku. Jeho lékařské konsilium to kvituje s povděkem a nikdy neopomene dodat, že jedině dostatečně vysoké BMI pomůže člověku přežít vážnou chorobu.

  19. Vyborny clanek, všechno co tam týpek popisuje u mě osobně fungovalo/funguje. Mimochodem, ohledně fastfood stravování existuje docela zajímavý film navazující na Supersize Me: Fat Head.

    Pri hubnuti taky dost pomaha mat partaka: hubnemevedvou.cz/Registrace

  20. Náhodou jsem dnes narazil – ani nevím, jak jsem se tam proklikal – na zajímavý web, který mi, jako laikovi, přijde docela věrohodný. Na jednu stranu vyvrací teorii o minimalizaci uhlohydrátů, na druhou stranu z toho alespoň pro mě plyne “uhlohydráty lehce omezit a přidat proteiny, vodu, vitamíny a rybí olej a jíst pomalu”, což zase tak v rozporu není.
    Odkazy: http://www.precisionnutrition.com/low-carb-diets
    http://www.precisionnutrition.com/fix-a-broken-diet
    A k dalším se proklikáte.
    Jinak samozřejmě pěkný článek. 😉

  21. Co takhle si připustit, že lidi nejsou všichni úplně stejný a jedna dieta tak nemusí bejt vhodná pro všechny? Ono i ta evoluce převážně vede k diverzifikaci populace, hodně bych se divil kdyby to zrovna u spalování/ukládání tuků mělo bejt jinak…

  22. Články typu ‘jak být doopravdy hubený’ jsou povětšinou stejného druhu jako články ‘jak být doopravdy zdravý’ a ‘jak být doopravdy úspěšný’; píšou je lidé, kteří mají tu kliku, že jsou zdraví(úspěšní, hubení), a magicky to připisují jako zásluhu pouze sobě, konkrétně nějaké magické praktice, kterou provádějí(“budete-li se třikrát denně modlit k Alláhovi, budete úspěšní!”). Tuto praktiku pak militantně předepisují všech lidem bez rozdílu; a alespoň implicitně z toho vždycky vyplývá, že kdo je nemocný(tlustý,neúspěšný) si za to může sám, protože je hlupák a lenoch – vždyť být zdravý(úspěšný, hubený) je tak snadné, podívejte se na mě! volá autor.

    A reakce čtenářů jsou vždy nadšené; to proto, že
    – ti, kteří už zdraví(úspěšní, hubení) jsou, se o sobě dočtou, jak jsou dobří, že v tom umějí chodit
    – ti, kteří se s jazykem na vestě snaží být zdraví(úspěšní, hubení),čili true believers, mají radost, že je někdo utvrdil v tom, že to dělají správně
    – ti, kteří zdraví(úspěšní, hubení) nejsou, se radši ani neozývají, protože mají oprávněné obavy, že budou za hlupáky a za lenochy

    Za tím vším ovšem stojí (typicky střednětřídní, abych byl aktuální) fiktivní představa, že člověk je absolutním pánem svého života a toho, co ho v něm potká.

    A přitom by stačilo zamyslet se např. nad intelektem. Mějme inteligentního člověka a hlupáka; oba jsou tací od přírody. Inteligentní člověk bude studovat a bude mimořádně schopný; a pak bude volat na hlupáka: Studuj, bratře, koukni, jak je lehké být schopný a inteligentní! Ale hlupák může studovat jak chce, a bude z něj, v nejlepším případě, studovaný hlupák; v horším případě bude ztrácet čas. Inteligentní prostě nebude, nikdy, ať bude dělat cokoliv.

    Klíčem k pochopení je to, že jsou na světě lidé, kteří můžou dělat takřka cokoliv, a stejně inteligentní, zdraví, úspěšní a hubení nebudou; a jsou naopak lidé, kteří to mají (téměř) zadarmo.

    • Zajímavý mix alibismu a fatalismu. Vlastně říkáte, že zdravověda je komplet zbytečná.

      Existence statistických extrémů není nikdy protiargument.

      98% lidí bude někde vprostřed, a správně cílená vlastní iniciativa jim pomůže.

      Článek pro těch pět lidí v republice s genetickou poruchou, kteří budou mít dva metráky i kdyby byli o čaji, se mi nejeví zrovná hospodárné psát. Zaprvé proto, že je jich málo, zadruhé a zejména ale proto, že s tím pomůže jedině doktor.

    • Ech, nesouhlasím. Mnoho lidí se ke své (štíhlosti, úspěchu, černému pásu v karate, umění hry na harfu…) dostalo přes velké obtíže. Ne každý má stejné dispozice, a ne všechno ovlivníte svojí vůlí, ale některé věci ovlivníte více než jiné.

      Těžko si zvýšíte inteligenci, ale tělesná váha už je něco trochu jiného. Nakonec to, co sníte, nejdřív držíte v ruce, nikdo nepřibírá kila z dýchání vzduchu.

  23. Ten článek nemá chybu…..dá se z toho hodně vzít a je to fakkt hooodně dobře zahláškovaný…jen mám teď trochu zmatek v tom co je tedy dobrý jíst a co ne? nejsem dietářský typ a když cvičit tak pro zdraví a dobrý pocit a zpevnění postavy …ale moc nerozumím tomu o čem jedni tvrdí že je lehce stravitelné a lehké, tady se popírá a tvrdí že tuky a mastná iídla jsou vlastně ok…a že bílý rohlík mi vlastně neuškodí protože tmavý je horší…co tedy jíst aby do sebe jeden necpal s….y?? A přitom ještě nekynul jak těsto na buchty?

  24. Jako vždy báječné počtení, avšak – co byste doporučil člověku, jež se snaží na sebe naplácat nějakou tu masitou tkáň, je vůbec možné (pro běžného humanoida, co nemá k dispozici kilo masa a ořechů na den) dosáhnout patřičného množství kalorií s tímto přistupem? Naprostá většina zdrojů o tomto tématu se urputně drží klasické premisy kalorické redundance s využitím cukrů a následného členění kalendářního roku na ‘objem’ (+10kg tuku a 5kg masa) a ‘rýsovačku’, což se mi jeví jako kardinální nesmysly (představa spartského válečníka, co se láduje kily rýže, s onepackem je vskutku komická). Děkuji

    • Předpokládáme-li, že vydatně a pravidelně fuňáte pod metráky železa na tyčích, vysrál bych se zcela na kardio, aby se snížila laťka pro ten kalorický deficit.

      Pokud už stejně nekardiujete, tak holt lovit zdroje dalších proteinů – jste-li s masem a ořechy na hranici toho co jste schopen pozřít či co je zdravé, tak přidat třeba fazole, i tu pitomou sóju (s mírou). Ryby.

      Či ty kalorie nahnat prostě tuky. To mi přijde zdravější, než karbohydrátový overload.

  25. nasmála sem se, pane :D:D:D
    navíc, když ted jaksi necvičím vůbec a snažím se zbavit své tělo kandidozy, takže 3 týdny v měsíci nesmím skoro nic a pečlivě čtu všechny obaly a dokonce i tu zeleninu přebírám aby náhodou nebyla nahnilá.. no a pak přijdou ženské dny a aby vůbec přišli nějak moje tělo musí nabrat zásoby a najednou začnu klidně jíst i mouku s cukrem a máslem, když nic jiného není po ruce
    PS: nejlepší je ten Illuminát na konci (viz pyramida) 😀
    pěkný den

Leave a Reply

A prosvištíme si matematiku, abychom dokázali, že nejsme spambot (poděkujte Číňanům): *